Jak čteme web
Inženýři použitelnosti vědí, že lidé čtou text zobrazovky o 25 % pomaleji než text vytištěný na papíře. Ačkoli si většina z Vás tohoto exaktního faktu zřejmě není vědoma, společně cítíme, že číst z obrazovky nás trochu obtěžuje a trochu unavuje. Je tedy řešením tohoto problému zkrácení textového obsahu o 25 % oproti tištěné verzi?
Ze studií zkoumajících chování uživatelů vyplývá, že ani to nestačí. Nejde totiž jen o prostou rychlost, do hry ještě vstupuje náš dobrý pocit, tedy emoce. Překvapivé výsledky výzkumu říkají, že snížení množství textu o 50 % dokáže zvýšit návštěvnost stránek o 120 až 160 %.
Navíc - z testování použitelnosti na "nic netušících osobách" vyplynulo, že www stránky vlastně nečteme, ale skenujeme. Naše oči stránky prolétnou a mysl nám utkví na nejvýraznějších bodech - obvykle slovech na začátcích odstavců, nadpisech a především podtržených nebo jinak (obvykle nesprávně) zvýrazněných odkazech. Snažíme se tak zjistit, zda nás na stránkách čeká něco zajímavého - jiné stránky jsou na dosah jednoho kliknutí myší, tak proč tu zbytečně ztrácet čas.
Patkový paradox
Z velké části za výše popsaným chováním zřejmě stojí skutečnost, že rozlišení současných monitorů (72ppi až 150ppi, většina uživatelů má nastaveno 96ppi) našim očím a našemu mozku jednoduše nestačí. Vezměme si za příklad patkové písmo. Ony patky, které nám v knize nebo časopise vedou oči po řádce textu a naše čtení tak značně zrychlují, na webu překážejí. Zvláště jedná-li se o písmo o velikosti 10 a méně bodů. To se pak elegantní křivky patek mění v patvary, které naopak stojí snadnému čtení v cestě.
Naše doporučení, co se týče použití patkového a bezpatkového písma na webu, musí tradičním, "off-line" grafikům znít jako paradox: Patkové písmo nepoužívejte na vlastní text v odstavci, ale pouze na nadpisy, kde použijete písmo větší, snadněji čitelné. Tedy pravý opak toho, co je v tištěných materiálech běžné, rozumné a snad i hezké.
Je toho více
Doporučení a zásad, týkajících se toho, jak správně psát pro web, je mnohem více. Už bychom ale odbíhali od tématu, kterým jsou fonty, a proto je tu poslední rada:
CENTROVANÝ BLOK TEXTU PSANÝ KAPITÁLKAMI VŮBEC NEPŘISPÍVÁ K POUŽITELNOSTI WWW STRÁNEK. KDYŽ SE K TOMU JEŠTĚ PŘIDÁ PATKOVÝ FONT A PODTRŽENÉ ODKAZY, MÁTE TÉMĚŘ ZARUČENO, ŽE SI TAKTO ZFORMÁTOVANÝ ODSTAVEC PŘEČTOU JEN VAŠI NEJVĚTŠÍ FANOUŠCI. PŘESTO SE S TAKOVÝMI PŘÍPADY NA WEBU STÁLE SETKÁVÁME.
(Omezený) prostor pro krásu
Musí být tedy grafické ztvárnění textu na webu nudné? Musí být všechny stránky psány okoukanými (ale většině uživatelů dostupnými) fonty Arial, Verdana a Times?
Musím doufat, že tento text čtou rozumní lidé, a odvážím se prozradit, že ne tak docela.
Existuje metoda, jak do stránek vložit (takřka) jakýkoliv font tak, že se zobrazí všem uživatelům, používajícím MSIE 4 a vyšší. Prográmkem Microsoft WEFT si totiž můžete jednak vytvořit soubor typu .eot (vkládaný komprimovaný font), jednak do html kódu stránek vložit odpovídající CSS stylopis. Proces to není triviální a úskalí samozřejmě tkví ve velikosti souboru vkládaného písma.
Odvažuji se o tom psát jenom proto, že existuje možnost vytvořit takový .eot soubor, jehož obsahem bude třeba i jediný znak (např. číslice) - potom jeho velikost může být stále v souladu se zásadami pro snadnou použitelnost www stránek.
Pozn.: Dokumentace k programu WEFT je celá v angličtině. Jako český návod Vám může posloužit následující článek z Interval.cz.