Tento článek mě nezaujal jen svým obsahem jako takovým, ale především tím, že je již více než 6 let starý, a přesto informace v něm obsažené jsou stále platné.
Je to malá ukázka toho, že věci, které mají přímou souvislost s námi lidmi, s našimi vrozenými vzorci chování a myšlení, se jednoduše měnit nemohou.
Jediné, co se měnit může a musí, je přístup technologie k nám lidem. Tedy to, do jaké míry technologie kolem nás "chápe", co jsme zač, co je pro nás přirozené a co ne.
Ideální stav nastane tehdy, až si technologií nebudeme vědomi, tedy až nás nebudou vůbec zatěžovat, tedy - asi nikdy.
To, co následuje, není doslovný překlad, ale okomentovaný výtah podstatných informací z článku Search and You May Find z 15. července L.P. 1997:
Jakob Nielsen: Hledejte a možná najdete
Funkce hledání je jedním z důležitých prvků uživatelského rozhraní větších webů. Větší web je ten, který má asi tak 200 a více stránek.
Mezi doporučení pro funkci hledání patří:
- Umístění na jedné každé stránce webu.
- Hledání ve všech stránkách webu je lepší než hledání v nějaké podmnožině stránek (zóně).
- Hledání, které používá booleanovskou logiku, by mělo být umístěno na zvláštní stránce a mělo by se nazývat rozšířené nebo pokročilé, a to proto, aby většina běžných uživatelů byla odrazena tuto funkci používat.
Umístění na jedné každé stránce webu
Naše studie ukazují, že asi 50 % uživatelů patří mezi tzv. "hledače". Pokud na stránce najdou funkci hledání, okamžitě ji použijí. Přišli sem s úkolem něco najít a chtějí ho co nejdříve splnit.
Možná, že řada z nich se tak chová proto, že podléhá jistému psychologickému fenoménu, díky kterému lidé dávají přednost iluzi a pocitu rychlosti před skutečnou efektivitou. To by mohlo vysvětlovat, proč lidé přes velmi špatné výsledky hledání opakovaně vkládají další a další výrazy. Proklikávání se stránkami působí pomaleji.
Asi 20 % uživatelů dává přednost odkazům. Přijdou na stránky a nějaký čas se rozhlížejí - používají různé odkazy, aby si udělali představu o tom, co všechno na stránkách asi je.
Zbytek - tedy asi 30 % - se chová jednou tak a podruhé onak a to i v rámci jedněch stránek.
Často se stává, že se při navigaci stránkami tak trochu ztratíme, nebo jednoduše nedokážeme pomocí odkazů najít to, co nás zajímá. Přesně v tom okamžiku potřebujeme mít funkci hledání ihned při ruce. To, že "hledači" funkci hledání použijí hned na domovské stránce, není tedy důvodem, proč by měla být jen tam.
Dalším důvodem je (v roce 2003) to, že dnes mnoho lidí na Vaše stránky vstoupí jinudy než přes stránku domovskou. Kliknou na odkaz výsledku hledání internetového vyhledávače a velmi často dorazí někam doprostřed Vašich stránek. Kam? Nad tím máte jen velmi malou kontrolu.
Hledání, které se omezuje jen na část stránek
Pokud je taková část stránek dokonale koherentní, je snad možné funkci omezeného (zónového) hledání použít.
Stejně ale před ní musíme varovat. Naše studie ukazují, že uživatelé nerozumějí struktuře Vašich stránek zdaleka tak dobře jako Vy, a je pro ně těžké pochopit, na kterou část se funkce hledání vlastně omezuje. Navíc se velmi často mýlí ve svém odhadu, ve které části stránek se jimi hledané informace nacházejí.
Jsme tedy proti takovémuto omezenému hledání. Jistým pokusem o řešení může být jen stručný, přesný a jasný popis, na jakou oblast bude hledání zaměřeno. Ať tak či tak, pokaždé uživatele zatížíte nutností přemýšlet - a kvůli tomu na Vaše stránky nepřišel. Hned vedle omezené funkce hledání je pak třeba umístit ještě funkci hledání v celých stránkách nebo alespoň odkaz na ni.
Hledání, které používá booleanovskou logiku
Této funkci byste se měli vyhnout, protože uživatelé ji neumějí správně používat.
Uživatelé v našich studiích dostali tento snadný úkol:
"Máte doma tyto mazlíčky:
- psa
- kočku
Najděte informace o svých domácích mazlíčcích."
Takřka všichni formulovali svůj dotaz takto: psi a kočky, případně takto: pes a kočka.
Nedostali žádnou odpověď, protože web, který jsme k testům použili, měl informace o kočkách a psech na zvláštních stránkách. Závěr uživatelů byl, že informace o jejich mazlíčcích se na těchto stránkách nenacházejí.
Zajímavé je, že i zkušení programátoři dělali stejnou chybu. Jediné, v čem se jejich chování lišilo, byla jejich reakce na nulový výsledek: "Aha, jasně, měl jsem zadat pes NEBO kočka."
Doporučení na zlepšení systémů hledání
- Zařazení kontroly pravopisu - jak pro dotazy, tak pro hledané dokumenty.
- Nabídka synonym.
- Explicitní rozpoznávání kvality dokumentu, nikoli jen relevance podle četnosti výskytu hledaného výrazu.
- Organizace výsledků hledání podle struktury stránek.
Závěrečná poznámka
Dovednost hledání by se měla učit na základních školách. Budoucí uživatelská rozhraní k ohromnému množství informací budou stále více spoléhat na funkci vyhledávání.
Například jako součást předmětu Úvod do informační architektury. Název možná zní děsivě, ale pokud jste se někdy pokusili udělat pořádek ve složkách na svém počítači nebo alespoň jednu složku přidali do Přijaté pošty svého e-mailového klienta - např. Outlooku - už jste se vlastně amatérskými informačními architekty stali. Jiná cesta než třídit a filtrovat v době záplavy informací neexistuje. Jde jen o to dělat to dobře, tedy tak, abychom se starostí zbavovali, a ne si je přidělávali.
Hledejte a možná najdete
