Ještě ten lepší případ
Šéf po Vás zase chce něco, o čem pochybujete, že máte vůbec ve smlouvě. Myslíte si, že máte mnohem důležitější práci, než psát text automatické e-mailové zprávy. Váš web ji pošle zákazníkovu, který si objedná zboží. Tedy něco jako potvrzení objednávky.
Kluci programátoři Vašemu šéfovi hrdě předali kostru. Je to vlastně formulář, kde jsou jakási místa (oni jim říkají "pole", což nechápete), se kterými nemůžete nic dělat. Prý se tam automaticky vloží číslo objednávky, oslovení, popis zboží, termín dodání a kdoví co ještě.
Ta zpráva vypadá už teď zaplněná a po Vás chtějí další text (?). Nějaké místečko ale přece jen najdete. Jste obchodník a víte, že zákazníka nemůžete jen tak odbýt suchými fakty (vždyť ještě nezaplatil!). Měli byste mu za tu objednávku alespoň poděkovat, že? To Vám je jasné.
Takže na konec, nebo na začátek? Tak: sem dáte kousek, tam další. S češtinou se, dle vyjádření programátorů, nemusíte moc trápit. Stejně to prý nepůjde vyskloňovat úplně správně.
Mezi tím vyřídíte sedm telefonů, dvě schůzky, tři "raporty" v Excelu. Odpoledne, těsně před koncem "směny", ten drobný úkol dorazíte. A je to! Zítra se na to pro jistotu ještě podíváte.
Druhý den ráno Vám na stůl dorazí nová verze e-mailového formuláře. Prý to ten server (či co?) takhle zvládne líp. Svou původní verzi napasujete do nové šablony. Už Vás to, upřímně řečeno, moc nebaví. Ale Vy jste mladí, dobří, výkonní, a tak to během té celodenní honičky znovu dokážete stihnout. Odpoledne to mají zpátky.
Večer si s kluky z IT oddělení zajdete na pár zklidňujících piv.
Ještě že už je pátek.
Jak napsat špatnou copy
